Seriál historie

    Počátek devadesátých let byl ve znamení zásadních politických změn v zemích střední a východní Evropy, konce Varšavské smlouvy a rozpadu SSSR. Změna politického systému a orientace Československa po listopadu 1989 vyvolaly zásadní změny v organizační struktuře, dislokaci vojs  ...více...

    Vývoj ženijního vojska v 70. a 80. letech minulého století byl ovlivňován možnostmi a rozvojem národního hospodářství, výzkumem a vývojem, iniciativou velitelů, techniků ale i poddůstojníků a vojáků v základní službě. Příprava poddůstojníků, strojníků a obsluh ženijní technik  ...více...

    Vývoj ženijního vojska po komunistickém převratu v únoru 1948 do velké míry ovlivnila prosovětská orientace celé armády tehdejšího Československa. Ženijní vojsko – tak jako celá československá armáda přijalo organizační strukturu svazků, útvarů a jednotek Sovětské armád  ...více...

    V létě roku 1945 došlo v rámci čs. armády k vytvoření ženijních brigád. Všechny ženijní brigády měly po šesti ženijních praporech a jednom náhradním praporu, přičemž se nacházely v podřízenosti velitelství teritoriálně příslušných vojenských oblastí. V říjnu 1945 strukturu 1.  ...více...

    Po ukončení 2. světové války v roce 1945 byla z jednotek 1. čs. armádního sboru vytvořena 1. armáda, která byla ještě v průběhu května 1945 doplněna příslušníky československých jednotek, kteří bojovali na západě a ozbrojenými složkami domácího odboje. Základ ženijního vojska  ...více...

Závěr Činnost příslušníků ženijního vojska československé armády v průběhu 2.světové války spočívala v plnění těchto bojových úkolů: 1. Ženijní průzkum : prováděl se hlavně průzkumnými hlídkami ve spolupráci s příslušníky průzkumných jednotek a pěchoty. Kromě průzkumu činno  ...více...

     Ženisté 1. československého armádního sboru     Dne 10. dubna bylo rozhodnuto o zřízení 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu. Základem tohoto vojenského uskupení se stala 1. československá samostatná brigáda s velitele  ...více...

Ženisté československých jednotek v Sovětském svazu (1942-1945)     Základ československé jednotky v Sovětském svazu tvořili vojáci, kteří zůstali po odchodu velké části jednotky do Francie a oblasti Středního východu, v internačním táboře Oranka. Dne 5. únor  ...více...

Ženisté československých jednotek na Středním východě (1940-1943)     Od 1.prosince 1940 vznikla na Středním východě československá vojenská jednotka jako součást československého vojska ve Velké Británii. V rámci této jednotky byl 11. pěší prapor. Součástí j  ...více...

Ženisté československých jednotek ve Velké Británii     Po porážce Francie a okupace území německou armádou, byli českoslovenští vojáci nuceni Francii opustit a odejít do Velké Británie, kde se soustřeďovali v táboře Cholmondeley u Chestru. Na základě dohody m  ...více...

Ženisté československých jednotek ve Francii     Na konci třicátých let 20.století panovala ve Francii podobná politická atmosféra jako v Polsku. Po okupaci území Československa 15. března 1939, vláda Francie odmítla na svém území povolit organizování českoslo  ...více...

    Dne 15.3. 1939 přepadlo Čechy a Moravu hitlerovské Německo a jeho armáda okupovala naše území. Dne 14.3. 1939 slovenská republika vyhlásila samostatnost a 15.3. 1939 tak učinila i Podkarpatská Rus. Okamžitě po okupaci začala nacistická armáda odzbrojovat naši armádu. Vojáci č  ...více...

    Součástí příprav Československé republiky proti agresi Německa ve třicátých letech 20.století byla výstavba pohraničních opevnění. Koncepce výstavby opevnění byla součástí celkového plánu na obranu republiky. O její výstavbě bylo rozhodnuto na podzim roku 1934 a souhrnný prog  ...více...

    Výstavba samostatné československé armády přinášela řadu těžkostí, ale těmi nejsložitějšími problémy, byly budování logistické základny, které záviselo na tehdejším možnostech nově vzniklé republiky. Zpočátku byla používána výzbroj a technika rakousko-uherská a spojeneckých a  ...více...

     Cílem tohoto příspěvku je příznivcům ženijního vojska přiblížit organizační strukturu ženijní vojska v období let 1920-1938.      Ženijní pluk 5 (1920-1938)      Velitelství pluku vzniklo 22. října 1920 přejmeno  ...více...

     Cílem tohoto příspěvku je příznivcům ženijního vojska přiblížit organizační strukturu ženijní vojska v období let 1920-1938.           Ženijní pluk 3 (1920-1938)      Velitelství pluku vznik  ...více...

    Cílem tohoto příspěvku je příznivcům ženijního vojska přiblížit organizační strukturu ženijní vojska v období let 1920-1938. Ženijní pluk 1 (1920-1938)     Velitelství pluku vzniklo 16. listopadu 1920 přejmenováním z velitelství 2. ž  ...více...

    Dne 28. Října 1918 byla vyhlášena samostatná Československá republika a prvním prezidentem se stal profesor T.G. Masaryk. Základním předpokladem mocenského upevnění nové státní struktury bylo vytvoření ozbrojených sil. Masaryk považoval za nutné podřídit novou armádu nejvyšší  ...více...

     Výsledkem dlouhodobé a usilovné práce představitelů ČSNR bylo vytvoření poměrně početných vojenských jednotek ještě před vznikem nezávislého československého státu.      Formování vojska probíhalo postupně, od nepočetných dobrovolnických jednotek v rámci  ...více...

    Ke zformování československých vojenských jednotek na půdě Itálie v letech I. světové války došlo za zcela odlišných podmínek, než za kterých vznikaly naše legie v Rusku či ve Francii, a stalo se tak relativně nejpozději. V Itálii před válkou existovala pouze nepočetná národn  ...více...

    V podobných podmínkách, i když ne zcela totožných, jako se formovaly čs. jednotky v Rusku, vznikaly v letech I. světové války rovněž čs. legie ve Francii. Před vypuknutím I. světové války žila ve Francii česká národnostní menšina čítající okolo 2 000 osob, soustředěná předevš  ...více...

    Padlí a zemřelí čs. legionáři ze zákopnických jednotek, ženijních technických jednotek, vozorot a obozu Rusko 1914-1920 (na základě databáze Památníku - Čestná vzpomínka – www.pamatnik.valka.cz) 7. stř. pluk „Tatranský“ VACEK Václ  ...více...

    Padlí a zemřelí čs. legionáři ze zákopnických jednotek, ženijních technických jednotek, vozorot a obozu Rusko 1914-1920 (na základě databáze Památníku - Čestná vzpomínka – www.pamatnik.valka.cz) 4. stř. pluk „Prokopa Velikého“ BALA  ...více...

    Padlí a zemřelí čs. legionáři ze zákopnických jednotek, ženijních technických jednotek, vozorot a obozu Rusko 1914-1920 (na základě databáze Památníku - Čestná vzpomínka – www.pamatnik.valka.cz) 1. stř. pluk „M. J. Husi“ ALEŠ Jose  ...více...

Československé legie v Rusku     Čs. brigáda se v průběhu měsíce června 1917 shromáždila severovýchodně od města Ternopol a připravovala se jako úderný oddíl k účasti na ofenzívě v sestavě vojsk 7. armády (gen. Bělkovič). Dříve než došlo k úplnému sou  ...více...

    Před vypuknutím I. světově války existovala v Rusku poměrně početná česká menšina. V roce 1914 zde žilo okolo 65 000 až 70 000 Čechů, kteří byli soustředěni především v oblasti Kyjeva, na Volyňsku a Podolí, menší skupiny i na Kavkaze. Na území Ruska se taktéž nacházela sloven  ...více...

     Úvodem bych chtěl vyjádřit poděkování panu por. Mgr. Pavlu Kuthanovi, prezidentovi organizace "Památník Čestná vzpomínka“a jeho kolegům za postytnuté informace a nezištnou spolupráci.     Cílem mého příspěvku je příslušníkům 151.  ...více...

„Jednou z důležitých součástí armády demokratického státu je její historická paměť, znalost dějin armády, armádních součástí, institucí, svazků, útvarů a jednotek. Zvláště pak historie svazků, útvarů a jednotek je jedním ze stmelujících prvků vojenských kolektivů, přičemž úcta k minulosti, tra  ...více...